Téma: Nebrala antikoncepci, otěhotněla - dítě miluji, přítelkyni ne
Uživatel: jenda
Věk: 48
Tak teď mi poraďte. . . mám přítelkyni se kterou jsem po svém rozvodu žil cca 2roky, měl jsem ji rád a docela byl spokojen. Měla malýho kluka a já se rozhodli, že najdu byt zařídím a budeme spolu žít. Nerozuměli jsme si, proto jsme od sebe odešli, ale dál se stýkali. Jaké bylo mé překvapení, když mi přítelkyně oznámila, že je těhotná. Zatajila, že nebere antikoncepci! 9 měsíců jsem s tím bojoval a narodil se krásný chlapeček a já se rozhodl, že zařídím znova byt a budeme dál zase spolu.
Po šesti měsících zjišťuji: NEFUNGUJE TO! Je mi hrozně, moc miluji své dítě, k přítelkyni nic necítím. Dá se žít s někým jen kvůli dítěti? Tuto situaci jsem nikdy nezažil a nevím co dál. Díky, pokud někdo napíše.
Reakce čtenářů
Nic k ní necítíš, ona ano? Proč a v čem si vlastně nerozumíte? Víš, chce to napsat víc, aby mohli lidi projevit názor, případně poradit.
Věk: 48
Ona? Nevím..už spolu ani intimně nežijeme, dost často se hádáme. Já to asi neumím rozepsat, ten problém je možná i ve mně, hodně jsem ji věřil a neumím to hodit za hlavu, pak možná mi vadí i věci co mi dříve nevadily. . .
Je tu ale Tvoje dítě, asi by mělo být více snahy z obou stran. Možná jsi v rozpoložení, kdy necítíš vůbec nic, ale o pár dní později může být všechno jinak a kolikrát chceš řešit stejný problém? Je potřeba brát ohled i na ty děti, vnímají tu atmosféru mezi Vámi a jsou před námi vánoce. Není to jen tak, odejít. Pokud teda už jeden z Vás už nemá náhradu.
Zdravím, Jendo. .
Vím, asi se budete divit, že tak mladá dívka se vám bude pokoušet radit, ale věřte mi, že není všechno tak, jak se na první pohled zdá. . :)
Moje rada zní, že pokud svou přítelkyni opravdu milujete, nezůstávejte s ní. . Dobře, teď bych asi počkala, když jsou Vánoce, ale pak už ne. . Vím, že své dítě musíte milovat, ale dítě není důvod, proč zbytek života být s někým, koho nemilujete. . A je lepší se rozejít teď, když vaše dítě je jeětě malé, než čekat a potom ubližovat dítěti hádkami apod. . Dítěti to zničí dětství a i pozdější vzpomínky. .
Já mám na svý dětství vzpomínky strašný. . Bylo mi asi 5 let a naši se hrozně hádali. . Dokonce i lítalo nádobí a občas tekla krev. . Bylo to hrozný a nerada na to vzpomínám. . Řekla sem mamce, aby se s tátou rozvedla (v 5letech! ), ale ona čekala dalších šest let a nikdy se nic nezlepšilo. . A co sou mí rodiče od sebe, můj život je mnohem lepší. . Oba jsou šťastní a oba se mi věnují. . :)
Proto říkám, že to skončete včas. . Ale nejdřív si s přítelkyní promluvte a pokud se oba shodnete na tom, že už to nefunguje, tak si myslím, že se můžete rozejít v dobrém. . :) Dobře sirozmyslete, jak chcete prožít zbytek života. . ?
Držím palce :)
Věk: 48
Děkuji, hodně nad tím přemýšlím, myslím, že máte pravdu, ale je to moc těžké!
Já chápu, že je to těžké, ale nezbytné.. Asi chápu, jaká rizika cítite.. Možná máte strach, že nebudete smět své dítě vídat, že se nedokážete rozumně domluvit.. ? Ale pokud mám jít do detailů, tak vaše přítelkyně nemá právo vám zakazovat styk s vaším dítětem.. Pokud by neměla speciální důvody (alkoholismus, drogy, násilí, apod.. ).. Myslím, že toho se obávat nemusíte.. Stejně tak myslím, že máte strach i z toho, že nebudete smět dítě vídat každý den.. Ale až z toho bude mít trošku rozum, bude rádo, že vás vidí šťastného, i když občas, než když bude nuceno sledovat vaše hádky s přítelkyní..
Souhlasím s názorem o bod výš. Dítě vycítí v čem vyrůstá a pokud bude vidět, že ta vaše rodina nefunguje, tak ani nezíská ten správný "mustr". Já jsem pro to, aby jste se dohodli a vy odešel zavčas a ten malej může vyrůstat úplně jinak, než v prostředí, které je nabité negacemi.
Přidávám se k ostatním. Zkuste si o Vašich pocitech a o tom, jak současnou situaci vnímáte, s přítelkyní v klidu promluvit. Pokud oba dojdete k tomu, že k sobě vzájemně necítíte lásku a to halvní, co Vás spojuje, je to dítě, kteér spolu máte, pak já říkám, že je to an společnou budoucnost bohužel málo. Dítě žádný vztah nezachrání, ten musí stát na mnohem pevnějších základech.
Při čtení Vašeho příspěvku a reakcí ostatních se mi vybavilo jedno rčení, které říká, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Myslím si, že to je právě Váš případ. Uvažujete o tom, že s přítelkyní zůstanete, ale zůstávát kvůli dítěti je cesta, která vede právě do toho pekla. Děti vnímají a vycítí víc než si dospělí uvědomují, a tak i Váš syn během pár let pochopí, že ta krásně falešná iluze rodiny, kterou kvůli němu vytváříte, je křehká jako mýdlová bublina, která dřív nebo později praskne. A za to, že ho budete tahat za nos a hrát před ním divadlo, Vám později rozhodně nepoděkuje (vlastní zkušenost). Ale když se dokážete s přítelkyní rozejít slušně a zachovat s ní dobré vztahy, může to být pro něj velmi cenná zkušenost do života a budoucích vztahů.
Věk: 48
Děkuji moc všem, čtu vaše názory pozorně, ano já toho chlapečka moc miluji a neumím si představit být bez něj, na druhou stranu asi to tak bude lepší. Není žádný alkoholismus ani nic jiného, jen máme asi každý jiné představy. Já nemohu zapomenout na tu zradu a to je problém. Vnímám i své chyby, každopádně nechci rozchod ve zlém.
Poslouchám na YT a při téhle písničce jsem si hned vzpomněla na Tvůj příspěvek....
